Květen 2011

Co bude a co nebude...

29. května 2011 v 13:11 | B. |  Na téma
"Budoucnost je označení pro časový horizont, který ještě nenastal v toku času", tvrdí wikipedie. Ale to, že budoucnost ještě nenastala, nám nijak nebrání si o ní spřádat plány.

Každý z nás má o své budoucnosti od malička nějaké představy, ať už reálné nebo ne. Moje kamarádky ve školce měly promyšlený počet i jména všech svých dětí (popřípadě i psů, koček a koní), kamarádi věděli, v kolika si udělají řidičák a jaké auto si koupí.
Já jsem zase měla nalajnovanou kariéru. Jako sedmiletá jsem byla jistojistě přesvědčená, že budu malířkou a to, jestli umím nebo neumím kreslit, mě vůbec nezajímalo. Kreslila jsem sice skoro pořád, ale nikdo nebyl schopný poznat, co můj výtvor představuje (tss, ty omezený vychovatelky bez špetky fantazie!! ). Vzhledem k tomu, že jsem si mohla dovolit svoje sny měnit jak se mi zachtělo, za chvíli jsem se viděla jako "rosnička" v televizi, květinářka, fotografka nebo letuška.
Časem jsem se dopracovala k veterinářce a nakonec k herečce. Trvalo mi pěkně dlouho, než jsem přišla o iluze a uvědomila si, že se svou trémou bohužel sotva odříkám referát před poloprázdnou třídou...
Jenomže čím blíž jsem byla ke své opravdové budoucnosti, představy o mé práci se začaly rozplývat. Přestože v osmičce jsem měla celkem jasno, v devítce, kousek před rozhodnutím kam na střední, už jsem vůbec nevěděla. Už jsem si nebyla tak jistá, že budu slavná herečka ve volném čase píšící bestsellery, a ani sen mít biofarmu na vysočině mi teď nepříjde tolik reálný...

Na druhou stranu, život se může ještě tolik změnit. Nikdo neví, kam ho osud dostane... ani v patnácti, ani ve třiceti. A co teprve teď v roce 2011, kdy nám do každého snu o budoucnosti vstupuje strašák "konce světa"! Někteří lidé věří, že všichni umřeme, a tak rozhazují a užívají si života dokud to jde, jiní zase tuhle myšlenku naprosto zamítají.
Ale řekněte mi, kdo nemá alespoň pochyby? Kdo se opravdu vůbec nebojí? Já sama přímo v zánik světa a života nevěřím. Končí sice mayský kalendář, ale to se dá vysvětlit jako nová doba, změna v životě na zemi. Optimisticky doufám, že by mohlo jít o "restart" v myšlení lidí a tak bychom se všichni začali chovat lépe, s ohledem na ostatní, na zvířata i na přírodu. Jenže co jsem se doslechla, prý spíš půjde o změnu k horšímu… a téhle verzi se dá logicky taky lépe věřit. Nejen že se stupňují přírodní kastastrofy, stupňuje se totiž také chování lidí - alespoň já to tak cítím. Nemůžu posoudit, jestli se horším i já, ale to co vidím kolem sebe mi občas docela vyráží dech...


Budoucnost je ale pořád otevřená, mění se s každým krokem, který uděláme. Alespoň doufám. Takže ať už si o budoucnosti myslíte cokoliv, jedno je jisté - uvidíte! ;))

Ticho před bouří (básnička)

28. května 2011 v 20:47 | B. |  Moje tvorba
Ticho před bouří

Jako klid před bouří
ticho se pokouší
ustálit duny písku
v mém srdci, mém ohnisku.

Vím, že příjde vítr,
cítím, že déšť už vlítl
do mých tichých očí
jež už nic nezaskočí...

Ale dokud dýchám vůni
květů lip, vod tůní,
budu věřit dál,
že život za to stál.

Zachráním vzpomínky
na dlaně maminky,
zachráním sny
co až sem mě donesly.

Zůstanu věrná
svým myšlenkám až do dna.
Neztratím strunu,
v moři slz neutonu.

Ať vítr klidně v korunách skučí,
mne jenom dýchat zhluboka naučí.
Ať kane voda z houfů oblak,
odnese mou bolest, slabost i strach.