Srpen 2011

Pohádka - 2. kapitola aneb Jak princ vymýšlel úkol pro princezny

19. srpna 2011 v 16:54 | B. |  Moje tvorba
1. kapitolu najdete TADY.

2.

Od té chvíle byl princ na hradě náramně slavný. Nikdo totiž nevěděl, jak to s porážkou draka vlastně doopravdy bylo, a tak pradleny, bardi i pážata vymýšleli jednu historku za druhou. Uměl princ karate a provedl otočkový kop Chucka Norrise? Měl drak šestnáct, nebo dokonce sedmnáct hlav? Nebo princ vlastnil kouzelný meč a draka začaroval?
"Hrdina" pro jistotu jen s (nenápadně samolibým) úsměvem přikyvuje a nechává se od všech svých nových obdivovatelů opečovávat. Zatímco si ale jezdí po lovech a obráží hostiny, tatíček král si rozpačitě drbe vous. "Co já jen budu dělat? Jak jen to vymyslím?" uvažoval a celé tři dlouhé dny a noci prouvažoval.
Konečně, když už měl král tmavé kruhy pod očima a lil do sebe jeden hrnek kávy za druhým, vymyslel vcelku spravedlivý způsob, jak provdat alespoň jednu dcerku.
"Ďábelsky jednoduché!" chechtá se, protože ví, že teď už bude mít od starostí s vdavky pokoj a konečně se vyspí. Sám princ si totiž vybere - vymyslí princeznám několik úkolů a ono se uvidí, která je pro něj ta pravá!

Jak král rozhodl, tak se stalo.
Za chvíli princ rázoval po hradě obklopený rádci a vymýšlel co a jak, zatímco princezny trénovaly tanec a zpěv a všechno, co je napadlo, že by se mohlo hodit.
Dny běžely a běžely. Princezny už protančily několikáté střevíčky a v krku je od samého zpěvu bolelo...a princi zase krachoval jeden nápad za druhým. Když ho napadlo, aby princezny přinesly meč ze dna jezera, bylo to prý příliš neoriginální. Když prohlásil, že princezny musí přestěhovat les na druhou stranu království,namítali rádcové, že je to mužská práce. A když chtěl, aby se o něj princezny jednoduše popraly, zdálo se to rádcům nehumánní. Přesto však nakonec jako zázrakem před princem vyvstal nápad.

Ve velkém zrcadlovém sále, plném křišťálových lustrů, těžkých závěsů a jiných serepetiček, se proto kolem stolu sesedla celá královská rodina s princem v čele.
Po vydatném obědě si princ utřel strniště ubrouskem s monogramem a povstal. "Ehm ehm," začala jeho významná řeč, "Rád bych vám teď... éh... drahé princezny... oznámil znění prvního úkolu."

Princezny si nervózněpoposedlyna okrajích svých židliček. První, jmenovala se Limana, měla dlouhé blonďaté vlasy vyčesané do ohromného drdolu a na rameni jí seděl pestrobarevný papoušek (byla to velká milovnice zvířat a bez alespoň malé části svého zvířectva se nehla ani na krok). Modrýma očima sledovala každý princův pohyb a v duchu se modlila, aby jí úkol pasoval a aby prince získala právě ona.
Druhá princezna, té říkali Marina, měla vlasy nazrzlé a zapletené do dvou malinkých copánků, se o prince právě teď zrovna moc nezajímala (věřila, že on si ji namluví sám, jelikož jako jediná z princezen umí vařit). V ruce měla kus čokoládového dortu, v druhé svírala jehlice na pletení a její růžové buclaté tváře ukazovaly jennáznak úsměvu.
Zato třetí, ta se culila o sto šest. Byla to poslední králova dcera, Katina. Katina měla vlasy tmavé, zvlněné do nespočtu divokých loken. Její uhrančivé černé oči už stihly oskenovat prince od hlavy až k patě a rudé rty se tomu potutelně usmívaly (kdo ví, na co myslela). I ona však netrpělivě čekala na zadání úkolu.

"Nó, takže vaším úkolem bude..." pár vteřin ticha, ve kterých Marina konečně spolkla poslední sousto dortu, "dovést mi libovolné bájné zvíře! Musí být co nejkouzelnější a nejkrásnější. Sám posloudím, která z vás vyhraje." hrdě pronesl princ. A je to.
Princezny zůstaly frustrovaně zírat. Limana sice se zvířaty zacházet uměla, čekala však ženštější úkol než nahánět splašeného jednorožce po lese. Marina si už dělala starosti s tím, co si nabalí s sebou a Katina zase nikdy v životě nevytáhla paty z hradu a přilehlého města... jednoduše to vypadalo, že tenhle úkol ani pro jednu z nich nedopadne dobře.

"Slečinky, na co čekáte? Už vám běží čas, zítra v poledne buďte zpátky!" zašvitořil princ a vyhodil všechny princezny jen tak ven z brány jejich domova.



Držte princeznám palce!
Pokračování příště :)

Reklamy

16. srpna 2011 v 21:30 | B.
Sem, a nikam jinam, můžete psát svoje reklamy! (pokud se vám chce dávat si s tím práci).
Jestli se na váš blog příjdu podívat, to vám nezaručím, každopádně je to pro mě milejší než spamovat mi články :)
Pokud se ale reklama nějakým nedopatřením dostane kamkoliv jinam, mažu ji a na návštěvu k vám na blog rozhodně nepůjdu. Prostě mi to u článků vadí a zavazí...
Ale tady se můžete realizovat.
Díky ;)


Kadibudka se srdíčkem

16. srpna 2011 v 14:29 | B. |  Na téma
Musím se přiznat, že s názvem článku jsem vás trochu oblafla. Kadibudku se srdíčkem, ačkoliv je to klasika a designově (alespoň z venku) je stále na vrchních příčkách hitparády záchodů, jsem snad ani nikdy naživo neviděla. Zato jsem před pár dny přijela z dovolené, kde jsem si kadibudek (bohužel bez srdíček) užila dostatečně...

Ale protože téma týdne je o "toaleťácích", povídání o kadibudkách si nechám na někdy jindy. Na zmiňovanou dovolenou, totiž na stejné místo, jezdíme s rodinou už pěkně dlouho... a kromě zavedení elektřiny se tam za ty roky ani nic převratného nezměnilo. Jde o chatu, kam jezdívají lidé se záměrem si zahoubařit, být v přírodě a uniknout velkoměstu. A také musí jít o lidi v celku houževnaté a odolné, protože tady se na nějakou hygienu (bez tekoucí vody,haha) nehraje. Každopádně, aby jste si nemysleli, já tohle místo miluju. Nevím proč, nevím odkdy, možná je to tou spoustou vzpomínek které na tuhle chajdu mám. Nebo tou přírodou, nekonečným cvrkotem kobylek a hopsáním žabek? Jezdila bych tam zas a znova, i když ty podmínky pro holku z města nejsou ideální. Ale co.

Špetka luxusu si přeci jen cestu k tomuhle místu našla! Jde právě o onen toaletní papír. Ačkoliv všichni návštěvníci kadibudek nejsou moc nadšeni jejich používáním, toaleťák kadibudky bezesporu vylepšuje. Najdete tam bílý, měkkounký a nadýchaný, modrý a mentolový, nebo třeba voňavý s "příchutí" broskví. Den za dnem uživatelé kadibudky aktualizují svoje zásoby toaletních rolek, zapáleně nakupují v blízké vesnici nové a nové variace. A to včetně mě, která si (šokující doznání), vybírání papíru v místním obchůdku dokonce užívám - je to jedna z mála věcí, které v tomhle Coopu opravdu mají a nemusíte tedy odcházet s prázdnou, jen protože "vajíčka budou zítra" a "uzeniny byly včera".

Tak mě tak napadá, že to ani doma nemáme, takovej hezkej toaleťák! :D

A protože beru témata týdne fákt vážně, vytvořila jsem i tematické fotky se svým modelem, kterému jsem dokonce vylepšila vizáž :D ;)


Děkuju za pozornost a doufám, že se vám Proměna hajzlpapíru líbila.
Hezký den ;)

Blog v přestavbě - nový design

15. srpna 2011 v 11:16 | B. |  Blog
Čauky mňauky! :D
Konečně jsem se pustila do změny vzhledu blogu. Nevím, jak vy, ale já jsem se na to už prostě nemohla dívat...ačkoliv první design jsem dělala úplně stejně na vlastní pěst jako ten budoucí (z větší části už ho tady můžete vidět, ale není to ještě konečná verze). Nápadů mám spoustu a v mých představách by to mělo vypadat skvěle, ale vždycky to dopadne..tak nějak jinak. A obzvlášť, když jsem líná sedět u photoshopu donekonečna. No, uvidíme!

Máte pro mě nějaké tipy nebo své názory na vzhled tohohle blogu?
Napište do komentářů :)